Pražský byt s duchem doby prvorepublikové

Ozval se mi o půl roku později, že by potřeboval pomoc s prodejem bytu v Praze. Každý, kdo má rád architekturu první republiky, tak jako já, by musel plesat – parketové podlahy, dobový nábytek, posuvné bílé dveře, původní kování a mléčná skla s motivy. Vše v tom bytě dýchalo Oldřichem Novým, prostě nádhera. Snad už jen pustit gramofon… Tím, jak jsme procházeli byt, bylo na majiteli vidět, jak se vrací do dětství a vzpomínek. Otevřeně hovořil o prožitcích spojených s tímto bytem i rodiči. Nejen od sousedů v domě jsem se pak dozvídal zajímavé informace o rodině majitele, ale i od koupěchtivých zájemců, kteří na obraze v bytě poznali otce pana majitele a vybavovali si, jak jim vyprávěl z televizních obrazovek pohádky. A je už jen zajímavou perličkou, že velikost tohoto bytu určily omylem shozené spojenecké bomby během 2. světové války, které zasáhly dům, a z dvou malých bytů vznikl jeden velký.

‍ Během těch pár měsíců, než jsme prodej dotáhli do úspěšného konce, jsem měl tu čest nahlédnout do života úžasného člověka a jeho rodiny. Když jsme se po předání bytu loučili, byl zrovna pěkně studený leden. A pamatuji si to, jako by to bylo dnes, když mě mráz zobal do tváře, nandal si bílou šálu a mě došlo, že Oldřich Nový stojí přede mnou. Zavřete oči……